Filozofická Fakulta

Managementový proces

Ustálenost a pocit jistoty v produkci a recepci promluv či textů se zakládá na existenci norem nebo (méně normativních) očekávání. Teorie jazykového managementu předpokládá, že mluvčí si často povšimne samotné podoby promluvy v momentu, kdy se promluva odchýlí od normy či očekávání.* Mluvčí pak tuto odchylku může hodnotit negativně, pozitivně nebo neutrálně. Následně může zvolit nebo naplánovat úpravu povšimnutého a hodnoceného jevu a nakonec tuto úpravu realizovat (implementovat). Tyto čtyři fáze, tj. povšimnutí, hodnocení, výběr/plánování úpravy a realizace, představují různé fáze jazykového managementu. Kimura (2014) navrhl přidat do modelu ještě jednu fázi, totiž pátou fázi zpětné vazby nebo obecněji postrealizační fázi, neboť účastníci jazykového managementu někdy hledají zpětnou vazbu nebo zjišťují úspěšnost realizace dané úpravy.

Důležité je, že tyto fáze nemusejí proběhnout všechny, konkrétní managementový proces může skončit po jakékoli fázi: mluvčí si může například povšimnout nějakého jevu, ale nemusí ho hodnotit, nebo může daný jev ohodnotit, ale bez následného plánování úpravy, anebo může naplánovat úpravu, ale z nějakých důvodů ji nerealizovat. V příkladu č. 1 v části 3 vidíme, že managementový proces skončil fází realizace.

Uvedené fáze je možné rozlišit i na úrovni organizovaného managementu. V ideálním případě se povšimnutí odchylky zakládá na výzkumu nebo odborných analýzách týkajících se jazykové situace různého rozsahu, což vlastně znamená, že jednoduchý management konkrétního jevu (např. výslovnost cizích slov v češtině nebo komunikace mezi místními a zahraničními pracovníky nějaké firmy) má být důkladně prozkoumán. Tato počáteční fáze povšimnutí může být následována hodnocením různých aspektů situace, plánováním a přípravou jazykových a jiných úprav a jejich realizací. Těmto a dalším fázím organizovaného managementu se podrobně věnuje Lanstyák (2014).

Pro organizovaný management je jistě obzvlášť důležité identifikovat jazykové problémy, tj. takové odchylky od normy či očekávání, které mluvčí v konkrétních interakcích negativně hodnotí a nedisponují rutinním řešením k jejich odstranění. Je však třeba poznamenat, že i když byla teorie jazykového managementu v souladu s teorií jazykového plánování původně vyvinuta jako "lingvistika jazykových problémů", v současnosti se pozornost začíná zaměřovat také na takové odchylky od norem či očekávání, které jsou hodnoceny pozitivně – Neustupný (2003) je nazývá "gratifikace". I tyto povšimnuté a pozitivně hodnocené odchylky mohou být podstatným stimulem pro další fáze jazykového managementu, například pro volbu určitého cizího jazyka pro výuku na veřejných nebo soukromých školách. 

Schéma procesu jazykového managementu:

  1. povšimnutí si (nějakého jevu, odchylky)
  2. hodnocení
  3. plán úpravy
  4. realizace
  5. postrealizační krok / zpětná vazba

 

Předinterakční management

Pojem předinterakčního managementu se v zásadě objevil už v prvním náčrtu teorie jazykového managementu pod názvem "pre-korekce" (pre-correction) (Neustupný 1978, s. 249). Pro definici tohoto pojmu je důležité mít na zřeteli časovou osu a místo odchylky od normy/očekávání na ní: začal management před promluvou, v níž se odchylka objevila? Přesněji řečeno, objevil se jako výsledek předjímání (anticipace) odchylky od normy/očekávání nebo předjímání jazykového problému? Neustupný (2004, s. 26) to formuluje takto: "V závislosti na tom, kdy se management objeví, je možné mluvit o pre-managementu (vykonaném před výskytem odchylky)..." Analogicky mluví Neustupný o "in-managementu" a "post-managementu" (tamtéž).

Protože se teorie jazykového managementu nevěnuje pouze jazyku v užším smyslu, ale komunikaci, resp. interakci, byl zaveden pojem předinterakčního managementu a analogický pojem postinterakčního managementu (Nekvapil & Sherman 2009). Výhodou těchto pojmů je, že s jejich pomocí lze lépe uchopit dynamiku managementových procesů, variabilitu jejich rozsahu a účinků na další managementové procesy v dalších interakcích a na různých společenských úrovních.

Předinterakční management lze definovat jako takový proces jazykového managementu, který proběhl v důsledku toho, že byl předjímán výskyt potenciálního problému v budoucí interakci. Jde například o vyhledávání slov nebo slovních spojení ve slovníku, konzultaci jazykových záležitostí s odborníkem na jazyk nebo dokonce "vyhýbací strategie" jako upřednostnění psané komunikace před mluvenou, najmutí tlumočníka nebo vyhnutí se interakci zcela.

Předinterakční management může být cílený, tj. zaměřený na konkrétní budoucí akci, nebo zobecnělý, tj. orientovaný na celou skupinu podobných interakcí.

Analogicky je možné definovat postinterakční management, a to jako takový proces jazykového managementu, který proběhl až po dané interakci, k níž se vztahuje. Postinterakční management se samozřejmě také uskutečňuje před budoucími interakcemi, nemůže to ani být jinak, ale zatímco se předinterakční management zaměřuje na budoucí interakce, ať už konkrétní nebo zobecnělé, postinterakční management je orientován na to, co se stalo v předchozí interakci, aniž by měl mluvčí bezprostředně na zřeteli interakce budoucí.

Proces jazykového managementu byl hlavním tématem 4. mezinárodního sympozia o jazykovém managementu v září 2015 v Tokiu.

Pokračování:


* Ačkoliv toto může představovat typický případ povšimnutí, poslední vývoj teorie předpokládá, že začátek managementového procesu nemusí být spuštěn jen odchylkou od normy nebo očekávání. K této otázce více viz Journal of Asian Pacific Communication, roč. 22, 2012, č. 2.


Literatura

Kimura, G. C. (2014). Language management as a cyclical process: A case study on prohibiting Sorbian in the workplace. Slovo a slovesnost, 75 (4), 255-270. PDF

Lanstyák, I. (2014). On the process of language problem management. Slovo a slovesnost, 75 (4), 325-351. PDF

Neustupný, J. V. (2003). Japanese students in Prague: Problems of communication and interaction. International Journal of the Sociology of Language, 162, 125–143. PDF

Nekvapil, J. & Sherman, T. (2009). Pre-interaction management in multinational companies in Central Europe. Current Issues in Language Planning, 10, 181–198. PDF

Neustupný, J. V. (2004). A theory of contact situations and the study of academic interaction. Journal of Asian Pacific Communication, 14, 3–31. PDF

Neustupný, J. V. (1978). Post-structural Approaches to Language. Tokyo: University of Tokyo Press. PDF