Jazykový management se odehrává v zásadě na dvou úrovních lišících se různou mírou rozsahu, resp. komplexnosti. Mluvčí může manažovat jednotlivé rysy nebo aspekty své vlastní promluvy nebo promluvy komunikačního partnera "tady a teď", tj. v konkrétní interakci. Takový management je "jednoduchý" ("promluvový" neboli "online" management). Lze to ilustrovat příkladem č. 1, ve kterém televizní moderátor použije nespisovný tvar zájmena který a poté, co si to uvědomí, dodává spisovný tvar kteří, jinými slovy se opraví.
Příklad č. 1 (z Nekvapila 2000, s. 174)
MODERÁTOR: témata, o kterých bude dnes řeč, možná poznáte už podle jmen pánů, který- kteří přijali dnešní pozvání.
Jazykový management se nemusí týkat jen tvarů či variet jednoho jazyka jako v příkladu č. 1, ale také volby a užívání jednoho nebo více jazyků.
Oproti jednoduchému jazykovému managementu se management organizovaný ("řízený" neboli "offline" management) neomezuje na jednu konkrétní interakci, ale na jejich různě konstruované souhrny, je řízený a víceméně systematický. Organizovanost jazykového managementu lze rozlišovat na řadě rovin. Rostoucí komplexita sociálních sítí je doprovázena vzrůstající mírou organizace jazykového managementu. Ve velmi komplexních sítích se organizovaný management často stává tématem veřejných nebo poloveřejných diskusí velkého počtu účastníků (včetně odborníků, institucí), z nichž mnozí odkazují na různé teorie nebo ideologie. Lze to ilustrovat rozhodnutím české vlády zrušit povinnou výuku ruštiny po pádu komunistického režimu v roce 1989 a propagovat výuku "západních" jazyků. Teorie jazykového plánování se zaměřovala pouze na vysoce organizovaný management. Avšak tím, že kladla důraz na analýzu výchozí sociolingvistické situace, implicitně uznávala existenci jednoduchého managementu a zejména jeho hodnotící fáze (srov. Ferguson 1977).
Zastánci teorie jazykového managementu požadují, aby byl organizovaný jazykový management pokud možno co nejvíce založen na jednoduchém managementu. Příklady typu 1 (morfologická oscilace mezi spisovnou a obecnou češtinou) se pro svůj častý výskyt opravdu staly objektem organizovaného managementu v Česku, aniž by to však vyústilo v konkrétní široce založená opatření. Zrušení výuky ruštiny se zakládalo na tom, že ruština byla považována za neužitečný jazyk, který navíc symbolizoval komunistický režim (podrobněji k oběma příkladům viz Neustupný & Nekvapil 2003).
Pokračování:
- Část 1: Co je to jazykový management?
- Část 2: Teorie jazykového managementu
- Část 3: Jednoduchý a organizovaný management
- Část 4: Managementový proces
- Část 5: Dimenze managementu
- Část 6: Metodologie
Literatura
Ferguson, C. A. (1977). Sociolinguistic settings of language planning. In J. Rubin, B. H. Jernudd, J. Das Gupta, J. A. Fishman & C. A. Ferguson (eds), Language Planning Processes. The Hague, Paris, New York: Mouton Publishers, 9–29.
Nekvapil, J. (2000). Language management in a changing society: sociolinguistic remarks from the Czech Republic. In B. Panzer (ed.), Die sprachliche Situation in der Slavia zehn Jahre nach der Wende. Frankfurt am Main: Peter Lang, 165–177. PDF
Neustupný, J. V. & Nekvapil, J. (2003). Language management in the Czech Republic. Current Issues in Language Planning, 4, 181-366. [Reprinted in Baldauf, R.B. & Kaplan, R. B. (eds) (2005). Language Planning and Policy in Europe. Vol. 2. Clevedon: Multilingual Matters, 16–201.] PDF (1,5 MB)